spořádat

Czech

Etymology

From s- +‎ pořádat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspor̝aːdat]

Verb

spořádat pf (imperfective pořádat)

1. to eat up
2. to put away
3. to demolish

Conjugation

Conjugation of spořádat

infinitive spořádat, spořádati active adjective spořádavší verbal noun spořádání passive adjective spořádaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person spořádám spořádáme — spořádejme 2nd person spořádáš spořádáte spořádej spořádejte 3rd person spořádá spořádají — — The verb spořádat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate spořádal spořádali spořádán spořádáni masculine inanimate spořádaly spořádány feminine spořádala spořádána neuter spořádalo spořádala spořádáno spořádána transgressives present past masculine singular — spořádav feminine + neuter singular — spořádavši plural — spořádavše

Derived terms

• spořádaně
• spořádanost f
• spořádaný
• spořádání n

Further reading

• “spořádati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “spořádati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “spořádat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025