spínat

See also: spinat, Spinat, and špinat

Czech

Etymology

From sepnout +‎ -at.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspiːnat]

Verb

spínat impf (perfective sepnout)

1. (transitive) to fasten
2. (transitive) to clip sth together

Conjugation

Conjugation of spínat

infinitive spínat, spínati active adjective spínající verbal noun spínání passive adjective spínaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person spínám spínáme — spínejme 2nd person spínáš spínáte spínej spínejte 3rd person spíná spínají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive spínat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate spínal spínali spínán spínáni masculine inanimate spínaly spínány feminine spínala spínána neuter spínalo spínala spínáno spínána transgressives present past masculine singular spínaje — feminine + neuter singular spínajíc — plural spínajíce —

Derived terms

• spínací
• spínač
• spínadlo
• spínání

Further reading

• “spínati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “spínati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “spínat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025

Icelandic

Etymology

Borrowed from Danish spinat.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈspiːna(ː)t/

Noun

spínat n (genitive singular spínats, no plural)

1. spinach (Spinacia oleracea)

Declension

Declension of spínat (sg-only neuter)

	singular
	indefinite	definite
nominative	spínat	spínatið
accusative	spínat	spínatið
dative	spínati	spínatinu
genitive	spínats	spínatsins