rukojmí

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech rukojmě. By surface analysis, ruka +‎ -o- +‎ jmout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrukojmiː]
• Hyphenation: ru‧koj‧mí

Noun

rukojmí n or m anim or f

1. hostage

Usage notes

• In practice it can also be used in the feminine gender as in "ta rukojmí".

Declension

when masculine:

Declension of rukojmí (soft masculine animate adjectival)

	singular	plural
nominative	rukojmí	rukojmí
genitive	rukojmího	rukojmích
dative	rukojmímu	rukojmím
accusative	rukojmího	rukojmí
vocative	rukojmí	rukojmí
locative	rukojmím	rukojmích
instrumental	rukojmím	rukojmími

when neuter:

Declension of rukojmí (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	rukojmí	rukojmí
genitive	rukojmí	rukojmí
dative	rukojmí	rukojmím
accusative	rukojmí	rukojmí
vocative	rukojmí	rukojmí
locative	rukojmí	rukojmích
instrumental	rukojmím	rukojmími

when feminine (nonstandard but common):

Declension of rukojmí (soft feminine adjectival)

	singular	plural
nominative	rukojmí	rukojmí
genitive	rukojmí	rukojmích
dative	rukojmí	rukojmím
accusative	rukojmí	rukojmí
vocative	rukojmí	rukojmí
locative	rukojmí	rukojmích
instrumental	rukojmí	rukojmími

Further reading

• “rukojmí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rukojmí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rukojmí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)