ručník

See also: ručnik

Czech

Etymology

From ruka (“hand”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrut͡ʃɲiːk]
• Rhymes: -utʃɲiːk
• Hyphenation: ruč‧ník

Noun

ručník m inan (relational adjective ručníkový, diminutive ručníček)

1. towel, hand towel

   Synonym: hantuch

Declension

Declension of ručník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	ručník	ručníky
genitive	ručníku	ručníků
dative	ručníku	ručníkům
accusative	ručník	ručníky
vocative	ručníku	ručníky
locative	ručníku	ručnících
instrumental	ručníkem	ručníky

Related terms

• ručit
• ručka
• ručnice
• ruka
• rukavice
• rukáv

 

Further reading

• “ručník”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ručník”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ručník”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)