rozumět

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech rozoměti, from Proto-Slavic *orzuměti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozumɲɛt]

• Audio:

  (file)

Verb

rozumět impf (perfective porozumět)

1. (transitive, with dative) to understand [with dative]

   Vůbec tomu nerozumím. ― I do not understand it at all.

2. (reflexive with se) to go without saying

   To se rozumí samo sebou. ― That goes without saying.

3. (reflexive with si) to understand (another person sympathetically); to sympathize with

   Alena a Petr si spolu dobře rozumí. ― Alena and Petr understand each other well.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozumět, rozuměti	Active adjective	rozumějící
Verbal noun	rozumění	Passive adjective	rozuměný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozumím	rozumíme	—	rozumějme
2nd person	rozumíš	rozumíte	rozuměj	rozumějte
3rd person	rozumí	rozumějí, rozumí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozumět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozuměl	rozuměli	rozuměn	rozuměni
masculine inanimate		rozuměly		rozuměny
feminine	rozuměla		rozuměna
neuter	rozumělo	rozuměla	rozuměno	rozuměna

Transgressives	present	past
masculine singular	rozuměje	—
feminine + neuter singular	rozumějíc	—
plural	rozumějíce	—

Antonyms

• nerozumět

Derived terms

• dorozumět
• porozumět
• to se rozumí samo sebou
• vyrozumět

 

See also

• samozřejmě
• znát
• vědět

Further reading

• “rozuměti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozuměti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozumět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
• “rozumět”, in Seznam Slovník, Prague, Czechia: Seznam.cz, 2024