pomlouvat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]pomlouvat impf
- imperfective form of pomluvit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | pomlouvat, pomlouvati | Active adjective | pomlouvající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | pomlouvání | Passive adjective | pomlouvaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | pomlouvám | pomlouváme | — | pomlouvejme |
| 2nd person | pomlouváš | pomlouváte | pomlouvej | pomlouvejte |
| 3rd person | pomlouvá | pomlouvají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pomlouvat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | pomlouval | pomlouvali | pomlouván | pomlouváni |
| masculine inanimate | pomlouvaly | pomlouvány | ||
| feminine | pomlouvala | pomlouvána | ||
| neuter | pomlouvalo | pomlouvala | pomlouváno | pomlouvána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | pomlouvaje | — |
| feminine + neuter singular | pomlouvajíc | — |
| plural | pomlouvajíce | — |
Further reading
[edit]- “pomlouvati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “pomlouvati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “pomlouvat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)