poležet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech poležěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpolɛʒɛt]

Verb

poležet pf

1. perfective form of ležet

Conjugation

Conjugation

Infinitive	poležet, poležeti	Active adjective	poleževší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	poležím	poležíme	—	poležme
2nd person	poležíš	poležíte	polež	poležte
3rd person	poleží	poleží	—	—

The verb poležet does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	poležel	poleželi	poležen	poleženi
masculine inanimate		poležely		poleženy
feminine	poležela		poležena
neuter	poleželo	poležela	poleženo	poležena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	poležev
feminine + neuter singular	—	poleževši
plural	—	poleževše

Further reading

• “poležeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “poležeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poležet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)