poležěti

Old Czech

Etymology

From po- +‎ ležěti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈpolɛʒi̯ɛci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈpolɛʒɛci/

Verb

poležěti pf

1. perfective form of ležěti

Conjugation

Conjugation of poležěti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
poležěti	poležat	poležěnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	poležu	poležívě (-va)	poležím (-me/-my)	–	poležvě, poleživě (-va)	poležme, poležim (-me/-my)
2nd person	poležíš	poležíta	poležíte	polež, poleži	poležta, poležita	poležte, poležite
3rd person	poleží	poležíta	poležie	polež, poleži	poležta, poležita	poležte, poležite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	poležěch	poležěchově (-va)	poležěchom (-me/-my)	poležiech	poležiechově (-va)	poležiechom (-me/-my)
2nd person	poležě	poležěsta (-šta)	poležěste (-šte)	poležieše	poležiešta (-sta)	poležiešte (-ste)
3rd person	poležě	poležěsta (-šta)	poležěchu	poležieše	poležiešta (-sta)	poležiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	poležal	poležala	poležěli	—	—	—
Feminine	poležala	poležěle	poležaly	—	—	—
Neuter	poležalo	poležěle	poležala	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	poležě	poležiece		poležav	poležěvše
Feminine	poležieci			poležěvši
Neuter	poležě, poležieci			poležav, poležěvši

Note: This table shows the most common forms of poležěti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: poležet

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “poležěti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění