podmínka

Czech

Etymology

From podmínit +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpodmiːŋka]

Noun

podmínka f

1. (logic) condition
2. term (of a contract)
3. requirement
4. prerequisite

Declension

Declension of podmínka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	podmínka	podmínky
genitive	podmínky	podmínek
dative	podmínce	podmínkám
accusative	podmínku	podmínky
vocative	podmínko	podmínky
locative	podmínce	podmínkách
instrumental	podmínkou	podmínkami

Derived terms

• podmínečný

 

Related terms

• podmíněný
• podmínit

 

Further reading

• “podmínka”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “podmínka”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “podmínka”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)