podmínit

Czech

Etymology

From pod- +‎ mínit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpodmiːɲɪt]

Verb

podmínit pf (imperfective podmiňovat)

1. to condition sth, to make sth conditional

   Myslím že existuje naléhavá potřeba tyto fondy podmínit ― I believe there is an urgent need to make these funds conditional.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	podmínit, podmíniti	Active adjective	podmínící
Verbal noun	podmínění	Passive adjective	podmíněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	podmíním	podmíníme	—	podmiňme
2nd person	podmíníš	podmíníte	podmiň	podmiňte
3rd person	podmíní	podmíní	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive podmínit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	podmínil	podmínili	podmíněn	podmíněni
masculine inanimate		podmínily		podmíněny
feminine	podmínila		podmíněna
neuter	podmínilo	podmínila	podmíněno	podmíněna

Transgressives	present	past
masculine singular	podmíně	—
feminine + neuter singular	podmíníc	—
plural	podmíníce	—

Derived terms

• podmínečný
• podmíněný
• podmínka

 

Further reading

• “podmíniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “podmíniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “podmínit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)