ploužit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech pľúžiti. Doublet of plížit. Equivalent to pluh +‎ -it. Related to plouhat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈplou̯ʒɪt]

Verb

ploužit impf

1. to drag, to pull

   Synonyms: táhnout, vléci

2. (reflexive with se) to plod, to trudge, to slog

Conjugation

Conjugation

Infinitive	ploužit, ploužiti	Active adjective	ploužící
Verbal noun	ploužení	Passive adjective	ploužený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	ploužím	ploužíme	—	plužme, ploužeme
2nd person	ploužíš	ploužíte	pluž, plouži	plužte, ploužete
3rd person	plouží	plouží	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive ploužit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	ploužil	ploužili	ploužen	plouženi
masculine inanimate		ploužily		plouženy
feminine	ploužila		ploužena
neuter	ploužilo	ploužila	plouženo	ploužena

Transgressives	present	past
masculine singular	plouže	—
feminine + neuter singular	ploužíc	—
plural	ploužíce	—

Related terms

• odploužit
• připloužit

 

Further reading

• “ploužiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “ploužiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “ploužit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)