plouhat

Czech

Alternative forms

• plíhat

Etymology

Inherited from Old Czech pľúhati, from Old Czech *pľugati. Related to ploužit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈplou̯ɦat]

Verb

plouhat impf

1. to drag, to pull

   Synonyms: táhnout, vléci

2. (reflexive with se) to plod, to trudge, to slog

   Plouhal se sněhem. ― He plodded through the snow.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	plouhat, plouhati	Active adjective	plouhající
Verbal noun	plouhání	Passive adjective	plouhaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	plouhám	plouháme	—	plouhejme
2nd person	plouháš	plouháte	plouhej	plouhejte
3rd person	plouhá	plouhají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive plouhat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	plouhal	plouhali	plouhán	plouháni
masculine inanimate		plouhaly		plouhány
feminine	plouhala		plouhána
neuter	plouhalo	plouhala	plouháno	plouhána

Transgressives	present	past
masculine singular	plouhaje	—
feminine + neuter singular	plouhajíc	—
plural	plouhajíce	—

Related terms

• plihnout
• plíhat
• zplihlý
• zplihnout

 

Further reading

• “plouhati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “plouhati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “plouhat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)