přisvojit

Czech

Etymology

From při- +‎ svůj +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪsvojɪt]

Verb

přisvojit pf

1. to appropriate (to take to oneself)

Conjugation

Conjugation of přisvojit

infinitive přisvojit, přisvojiti active adjective přisvojivší verbal noun přisvojení passive adjective přisvojený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person přisvojím přisvojíme — přisvojme 2nd person přisvojíš přisvojíte přisvoj přisvojte 3rd person přisvojí přisvojí — — The verb přisvojit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate přisvojil přisvojili přisvojen přisvojeni masculine inanimate přisvojily přisvojeny feminine přisvojila přisvojena neuter přisvojilo přisvojila přisvojeno přisvojena transgressives present past masculine singular — přisvojiv feminine + neuter singular — přisvojivši plural — přisvojivše

Further reading

• “přisvojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přisvojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přisvojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025