přimknout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech přimknúti. Prefix při- + the base mknout (compare also zamknout, odemknout, semknout, vymknout), which comes from Proto-Slavic *mъknǫti (“to rush, move quickly”) (compare Polish mknąć (“scamper, rush”), which is from Proto-Indo-European *(s)mewk- (“to make a quick movement, to slide”)

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪmknou̯t]

Verb

přimknout pf (imperfective přimykat)

1. (reflexive with se) to press oneself to, to snuggle up, to become attached to

   Synonyms: přilnout, přitisknout

   Přimkla se k svému tanečníkovi.

   (please add an English translation of this usage example)

   Přimkl se k dělnické třídě.

   (please add an English translation of this usage example)

   Matka se přimkla k jedinému synovi.

   (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation of přimknout

infinitive přimknout, přimknouti active adjective přimknuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person přimknu přimkneme — přimkněme 2nd person přimkneš přimknete přimkni přimkněte 3rd person přimkne přimknou — — The verb přimknout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate přimkl, přimknul přimkli, přimknuli přimčen, přimknut přimčeni, přimknuti masculine inanimate přimkly, přimknuly přimčeny, přimknuty feminine přimkla, přimknula přimčena, přimknuta neuter přimklo, přimknulo přimkla, přimknula přimčeno, přimknuto přimčena, přimknuta transgressives present past masculine singular — přimknuv feminine + neuter singular — přimknuvši plural — přimknuvše

Further reading

• “přimknouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přimknouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přimknout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025