přerušení

Czech

Etymology

From přerušit +‎ -ení.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛruʃɛɲiː]

• Audio:

  (file)

Noun

přerušení n

1. verbal noun of přerušit
2. interruption
3. interrupt

Declension

Declension of přerušení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	přerušení	přerušení
genitive	přerušení	přerušení
dative	přerušení	přerušením
accusative	přerušení	přerušení
vocative	přerušení	přerušení
locative	přerušení	přerušeních
instrumental	přerušením	přerušeními

Further reading

• “přerušení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “přerušení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)