přerušit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]přerušit pf (imperfective přerušovat)
- to interrupt
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | přerušit, přerušiti | Active adjective | přerušivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | přerušení | Passive adjective | přerušený |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | přeruším | přerušíme | — | přerušme |
2nd person | přerušíš | přerušíte | přeruš | přerušte |
3rd person | přeruší | přeruší | — | — |
The verb přerušit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | přerušil | přerušili | přerušen | přerušeni |
masculine inanimate | přerušily | přerušeny | ||
feminine | přerušila | přerušena | ||
neuter | přerušilo | přerušila | přerušeno | přerušena |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | přerušiv |
feminine + neuter singular | — | přerušivši |
plural | — | přerušivše |