přít

See also: prit and prît

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech přieti, from Proto-Slavic *pьrěti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊iːt]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: přít
• Rhymes: -iːt

Verb

přít impf

1. (reflexive with se) to dispute

Conjugation

Conjugation of přít

infinitive přít, příti active adjective přící, proucí verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person přu přeme — přeme 2nd person přeš přete při přete 3rd person pře přou — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive přít. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate přel přeli — — masculine inanimate přely — feminine přela — neuter přelo přela — — transgressives present past masculine singular pře, pra — feminine + neuter singular příc, prouc — plural příce, prouce —

Derived terms

nouns

• pře

verbs

• napřít
• odepřít
• opřít
• podepřít
• popřít
• rozepřít
• sepřít
• upřít
• vypřít
• vzepřít
• zapřít

Related terms

nouns

• nápor
• opěra
• opora
• podpěra
• podpor
• podpora
• rozepře
• rozpěra
• rozpor
• spor
• vzpěra
• vzpor
• vzpoura
• zápor

verbs

• napírat
• odpírat
• opírat
• podpírat
• popírat
• rozpírat
• spírat
• upírat
• vypírat
• vzpírat
• zapírat

See also

• hádat se
• nesouhlasit

Further reading

• “příti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “příti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025