vzpírat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vzpierati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfspiːrat]

Verb

vzpírat impf (perfective vzepřít)

1. (transitive) to lift
2. (reflexive with se) to oppose, resist, defy

Conjugation

Conjugation of vzpírat

infinitive vzpírat, vzpírati active adjective vzpírající verbal noun vzpírání passive adjective vzpíraný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person vzpírám vzpíráme — vzpírejme 2nd person vzpíráš vzpíráte vzpírej vzpírejte 3rd person vzpírá vzpírají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vzpírat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate vzpíral vzpírali vzpírán vzpíráni masculine inanimate vzpíraly vzpírány feminine vzpírala vzpírána neuter vzpíralo vzpírala vzpíráno vzpírána transgressives present past masculine singular vzpíraje — feminine + neuter singular vzpírajíc — plural vzpírajíce —

Related terms

(adjectives):

• vzpěrný
• vzpurný

(nouns):

• vzpěra
• vzpěrač
• vzpěradlo
• vzpírání
• vzpor
• vzpoura

(verb):

• vzepřít

Further reading

• “vzpírati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vzpírati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vzpírat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025