From Wiktionary, the free dictionary
přání n
- verbal noun of přát
- wish
- Máte přání? ― Can I help you? (shopkeeper to a customer)
Declension of přání (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
přání
|
přání
|
genitive
|
přání
|
přání
|
dative
|
přání
|
přáním
|
accusative
|
přání
|
přání
|
vocative
|
přání
|
přání
|
locative
|
přání
|
přáních
|
instrumental
|
přáním
|
přáními
|
- “přání”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “přání”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “přání”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)