odstartovat

Czech

Etymology

From od- +‎ startovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotstartovat]

Verb

odstartovat pf

1. (intransitive) to start, to take off

   Spousta hvězd odstartovala v mládí. ― Lots of stars start off young.

2. (transitive) to start, to launch

   Událost odstartovala občanskou válku v Rusku. ― The event that started a civil war in Russia.

Conjugation

Conjugation of odstartovat

infinitive odstartovat, odstartovati active adjective odstartovavší verbal noun odstartování passive adjective odstartovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person odstartuji, odstartuju (coll.) odstartujeme — odstartujme 2nd person odstartuješ odstartujete odstartuj odstartujte 3rd person odstartuje odstartují, odstartujou (coll.) — — The verb odstartovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate odstartoval odstartovali odstartován odstartováni masculine inanimate odstartovaly odstartovány feminine odstartovala odstartována neuter odstartovalo odstartovala odstartováno odstartována transgressives present past masculine singular — odstartovav feminine + neuter singular — odstartovavši plural — odstartovavše

Derived terms

• odstartování n