odůvodnit
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]odůvodnit pf
- to justify
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | odůvodnit, odůvodniti | Active adjective | odůvodnivší |
---|---|---|---|
Verbal noun | odůvodnění | Passive adjective | odůvodněný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | odůvodním | odůvodníme | — | odůvodněme |
2nd person | odůvodníš | odůvodníte | odůvodni | odůvodněte |
3rd person | odůvodní | odůvodní | — | — |
The verb odůvodnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | odůvodnil | odůvodnili | odůvodněn | odůvodněni |
masculine inanimate | odůvodnily | odůvodněny | ||
feminine | odůvodnila | odůvodněna | ||
neuter | odůvodnilo | odůvodnila | odůvodněno | odůvodněna |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | odůvodniv |
feminine + neuter singular | — | odůvodnivši |
plural | — | odůvodnivše |
Derived terms
[edit]See also
[edit]Further reading
[edit]- “odůvodniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “odůvodniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “odůvodnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)