obkličovat

Czech

Etymology

From obklíčit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈopklɪt͡ʃovat]

Verb

obkličovat impf (perfective obklíčit)

1. (transitive) to surround, to encircle, to enclose

   Synonyms: uzavírat, svírat, obstupovat

Conjugation

Conjugation of obkličovat

infinitive obkličovat, obkličovati active adjective obkličující verbal noun obkličování passive adjective obkličovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person obkličuji, obkličuju (coll.) obkličujeme — obkličujme 2nd person obkličuješ obkličujete obkličuj obkličujte 3rd person obkličuje obkličují, obkličujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive obkličovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate obkličoval obkličovali obkličován obkličováni masculine inanimate obkličovaly obkličovány feminine obkličovala obkličována neuter obkličovalo obkličovala obkličováno obkličována transgressives present past masculine singular obkličuje — feminine + neuter singular obkličujíc — plural obkličujíce —

Derived terms

• obkličovací
• obkličovaný
• obkličování

Further reading

• “obkličovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “obkličovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989