nemohoucí

Czech

Etymology

From nemoct +‎ -oucí, from moct.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnɛmoɦou̯t͡siː]

Adjective

nemohoucí

1. powerless, impotent, infirm

   Synonym: slabý

   stará, nemohoucí žena ― an old, infirm woman

Declension

Declension of nemohoucí (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	nemohoucí		nemohoucí	nemohoucí
genitive	nemohoucího		nemohoucí	nemohoucího
dative	nemohoucímu		nemohoucí	nemohoucímu
accusative	nemohoucího	nemohoucí	nemohoucí	nemohoucí
locative	nemohoucím		nemohoucí	nemohoucím
instrumental	nemohoucím		nemohoucí	nemohoucím
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	nemohoucí	nemohoucí		nemohoucí
genitive	nemohoucích
dative	nemohoucím
accusative	nemohoucí			nemohoucí
locative	nemohoucích
instrumental	nemohoucími

Further reading

• “nemohoucí”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “nemohoucí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “nemohoucí”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025