náběh

See also: nábeh

Czech

Etymology

Deverbal from naběhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːbjɛx]

Noun

náběh m inan

1. inclination
2. beginning, start

Declension

Declension of náběh (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	náběh	náběhy
genitive	náběhu	náběhů
dative	náběhu	náběhům
accusative	náběh	náběhy
vocative	náběhu	náběhy
locative	náběhu	nábězích
instrumental	náběhem	náběhy

Related terms

• naběhnout
• náběhový
• náběžný

 

Further reading

• “náběh”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “náběh”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “náběh”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Etymology

Deverbal from naběhnúti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈnaːbi̯ɛɣ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈnaːbjɛx/

Noun

náběh m inan

1. attack
2. concourse, confluence, crowd

Declension

Declension of náběh (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	náběh	náběhy	nábězi, náběhové
genitive	náběha, náběhu	náběhú	náběhóv
dative	náběhu	náběhoma	náběhóm
accusative	náběh	náběhy	náběhy
vocative	náběže	náběhy	nábězi, náběhové
locative	nábězě, náběhu	náběhú	náběziech
instrumental	náběhem	náběhoma	náběhy

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: náběh

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “náběh”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění