From Wiktionary, the free dictionary
From mlčet + -ení.
mlčení n
- verbal noun of mlčet
- silence (the action of refraining from speaking)
Declension of mlčení (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
mlčení
|
mlčení
|
genitive
|
mlčení
|
mlčení
|
dative
|
mlčení
|
mlčením
|
accusative
|
mlčení
|
mlčení
|
vocative
|
mlčení
|
mlčení
|
locative
|
mlčení
|
mlčeních
|
instrumental
|
mlčením
|
mlčeními
|
- “mlčení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “mlčení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)