From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From mlčet + -ení.
mlčení n
- verbal noun of mlčet
- silence (the action of refraining from speaking)
Declension of mlčení (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
mlčení
|
mlčení
|
| genitive
|
mlčení
|
mlčení
|
| dative
|
mlčení
|
mlčením
|
| accusative
|
mlčení
|
mlčení
|
| vocative
|
mlčení
|
mlčení
|
| locative
|
mlčení
|
mlčeních
|
| instrumental
|
mlčením
|
mlčeními
|
- “mlčení”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
- “mlčení”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
