kotit

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Pronunciation

[edit]

Etymology 1

[edit]

Inherited from Old Czech kotiti, from Proto-Slavic *kotiti.

Verb

[edit]

kotit impf

  1. to fell
  2. (reflexive with se) to fall over
Conjugation
[edit]
[edit]

Etymology 2

[edit]

From kotě +‎ -it.

Verb

[edit]

kotit impf (perfective okotit)

  1. (reflexive with se) to kitten (to give birth to a kitten)
Conjugation
[edit]
See also
[edit]

Further reading

[edit]
  • kotiti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • kotiti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • kotit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)