kletba

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech klatva, klátva, kletva, klétva, klatba, from Proto-Slavic *klętva, from *klęti +‎ *-tva. Equivalent to klít +‎ -tba.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈklɛdba]
• Hyphenation: klet‧ba
• Rhymes: -ɛdba

Noun

kletba f

1. curse (supernatural detriment)

   Synonym: prokletí

Declension

Declension of kletba (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	kletba	kletby
genitive	kletby	kleteb
dative	kletbě	kletbám
accusative	kletbu	kletby
vocative	kletbo	kletby
locative	kletbě	kletbách
instrumental	kletbou	kletbami

Further reading

• “kletba”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kletba”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kletba”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)