kapr

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kapr, from Proto-Slavic *korpъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkapr̩]

Noun

kapr m anim

1. carp

Declension

Declension of kapr (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	kapr	kapři
genitive	kapra	kaprů
dative	kaprovi, kapru	kaprům
accusative	kapra	kapry
vocative	kapře	kapři
locative	kaprovi, kapru	kaprech
instrumental	kaprem	kapry

Derived terms

• kapři si rybník nevypustí
• kapřice
• kapří

 

Further reading

• kapr in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kapr in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kapr in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *korpъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkapr̩/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkapr̩/

Noun

kapr m animal

1. carp
   • 1502–1503, Knihy lékařské‎^[1]:

     Vezmi kost z hlavy kapra a ztluc na prach a pí v pivě.

     Take the bone from the head of a carp and pulverise it and drink it in beer.

Declension

Declension of kapr (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	kapr	kapry	kapři, kaprové
genitive	kapra, kapru	kaprú	kapróv
dative	kapru, kaprovi	kaproma	kapróm
accusative	kapr, kapra	kapry	kapry
vocative	kapře	kapry	kapři, kaprové
locative	kapřě, kapru, kaprovi	kaprú	kapřiech
instrumental	kaprem	kaproma	kapry

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: kapr

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “kapr”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění