hrabě

See also: hrabe and hrábě

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hrabie, itself borrowed from Middle High German grâve, from Old High German grāfio (“ruler”) (German Graf).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦrabjɛ]
• Hyphenation: hra‧bě

Noun

hrabě m anim (female equivalent hraběnka)

1. count (male ruler)

Declension

Declension of hrabě (t-stem masculine animate)

	singular	plural
nominative	hrabě	hrabata
genitive	hraběte	hrabat
dative	hraběti	hrabatům
accusative	hraběte	hrabata
vocative	hrabě	hrabata
locative	hraběti	hrabatech
instrumental	hrabětem	hrabaty

Related terms

• hraběcí
• hrabství n

 

Further reading

• “hrabě”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “hrabě”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hrabě”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)