hořekovat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦor̝ɛkovat]

Verb

hořekovat impf (perfective zahořekovat)

1. to lament, to wail, to moan

   Synonyms: naříkat, bědovat

   Hořekovala nad nemocným / pro nemocného. ― She wailed the sick one.

Conjugation

Conjugation of hořekovat

infinitive hořekovat, hořekovati active adjective hořekující verbal noun hořekování passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person hořekuji, hořekuju (coll.) hořekujeme — hořekujme 2nd person hořekuješ hořekujete hořekuj hořekujte 3rd person hořekuje hořekují, hořekujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hořekovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate hořekoval hořekovali — — masculine inanimate hořekovaly — feminine hořekovala — neuter hořekovalo hořekovala — — transgressives present past masculine singular hořekuje — feminine + neuter singular hořekujíc — plural hořekujíce —

Related terms

• hoře
• hořký

Further reading

• “hořekovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hořekovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hořekovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025