hřešit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hřěšiti, from Proto-Slavic *grěšiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦr̝ɛʃɪt]
• Rhymes: -ɛʃɪt
• Hyphenation: hře‧šit

Verb

hřešit impf (perfective zhřešit)

1. to sin

Conjugation

Conjugation

Infinitive	hřešit, hřešiti	Active adjective	hřešící
Verbal noun	hřešení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	hřeším	hřešíme	—	hřešme
2nd person	hřešíš	hřešíte	hřeš	hřešte
3rd person	hřeší	hřeší	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hřešit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	hřešil	hřešili	—	—
masculine inanimate		hřešily		—
feminine	hřešila		—
neuter	hřešilo	hřešila	hřešeno	—

Transgressives	present	past
masculine singular	hřeše	—
feminine + neuter singular	hřešíc	—
plural	hřešíce	—

Derived terms

• zhřešit

 

Related terms

• hřích m
• hříšník m

 

Further reading

• “hřešiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hřešiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hřešit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)