From Wiktionary, the free dictionary
From držet (“to hold”) + -ák.
- IPA(key): [ˈdr̩ʒaːk]
- Hyphenation: dr‧žák
držák m inan
- a holder
- (colloquial) A person with great stamina or tenacity.
Declension of držák (velar masculine inanimate)
- “držák”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “držák”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “držák” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2024, slovnikcestiny.cz
- “držák”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)