bonzovat

Czech

Etymology

Possibly from German Bonze (“derogatory term for a dignitary”), which from French bonze, or from Vienna argot German wamsen, womsen.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbonzovat]
• Rhymes: -ovat

Verb

bonzovat impf (perfective bonznout)

1. (informal) to rat, to snitch, to inform

   Synonyms: prásknout, naprášit, žalovat

Conjugation

Conjugation of bonzovat

infinitive bonzovat, bonzovati active adjective bonzující verbal noun bonzování passive adjective bonzovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person bonzuji, bonzuju (coll.) bonzujeme — bonzujme 2nd person bonzuješ bonzujete bonzuj bonzujte 3rd person bonzuje bonzují, bonzujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive bonzovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate bonzoval bonzovali bonzován bonzováni masculine inanimate bonzovaly bonzovány feminine bonzovala bonzována neuter bonzovalo bonzovala bonzováno bonzována transgressives present past masculine singular bonzuje — feminine + neuter singular bonzujíc — plural bonzujíce —

Derived terms

• bonz
• nabonzovat

Further reading

• “bonzovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “bonzovat” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz