prásknout

See also: prasknout

Czech

Etymology

From práskat +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpraːsknou̯t]

Verb

prásknout pf (imperfective práskat)

1. to crack
2. to slam
3. (informal) to tell on, to rat out

Conjugation

Conjugation of prásknout

infinitive prásknout, prásknouti active adjective prásknuvší verbal noun prásknutí passive adjective prásknutý present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person prásknu práskneme — práskněme 2nd person práskneš prásknete práskni práskněte 3rd person práskne prásknou — — The verb prásknout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate práskl, prásknul práskli, prásknuli prásknut prásknuti masculine inanimate práskly, prásknuly prásknuty feminine práskla, prásknula prásknuta neuter prásklo, prásknulo práskla, prásknula prásknuto prásknuta transgressives present past masculine singular — prásknuv feminine + neuter singular — prásknuvši plural — prásknuvše

Derived terms

• prásknout do bot

Further reading

• “prásknouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “prásknouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “prásknout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025