nabonzovat

Czech

Etymology

From na- +‎ bonzovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnabonzovat]

Verb

nabonzovat pf (imperfective bonzovat)

1. (informal) to rat out

Conjugation

Conjugation of nabonzovat

infinitive nabonzovat, nabonzovati active adjective nabonzovavší verbal noun nabonzování passive adjective nabonzovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person nabonzuji, nabonzuju (coll.) nabonzujeme — nabonzujme 2nd person nabonzuješ nabonzujete nabonzuj nabonzujte 3rd person nabonzuje nabonzují, nabonzujou (coll.) — — The verb nabonzovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate nabonzoval nabonzovali nabonzován nabonzováni masculine inanimate nabonzovaly nabonzovány feminine nabonzovala nabonzována neuter nabonzovalo nabonzovala nabonzováno nabonzována transgressives present past masculine singular — nabonzovav feminine + neuter singular — nabonzovavši plural — nabonzovavše

Further reading

• “nabonzovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “nabonzovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989