From Wiktionary, the free dictionary
Inherited from Old Czech žitie, from Proto-Slavic *žitьje.
žití n
- verbal noun of žít
- life
Declension of žití (neuter in -í/-ý)
|
singular
|
plural
|
nominative
|
žití
|
žití
|
genitive
|
žití
|
žití
|
dative
|
žití
|
žitím
|
accusative
|
žití
|
žití
|
vocative
|
žití
|
žití
|
locative
|
žití
|
žitích
|
instrumental
|
žitím
|
žitími
|
- “žití”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “žití”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “žití”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025