řetězit

Czech

Etymology

From řetěz +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛcɛzɪt]

Verb

řetězit impf (perfective zřetězit)

1. to concatenate

Conjugation

Conjugation of řetězit

infinitive řetězit, řetěziti active adjective řetězící verbal noun řetěžení passive adjective řetěžený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person řetězím řetězíme — řetězme 2nd person řetězíš řetězíte řetěz řetězte 3rd person řetězí řetězí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive řetězit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate řetězil řetězili řetěžen řetěženi masculine inanimate řetězily řetěženy feminine řetězila řetěžena neuter řetězilo řetězila řetěženo řetěžena transgressives present past masculine singular řetěze — feminine + neuter singular řetězíc — plural řetězíce —

Related terms

• řetězení

Further reading

• “řetěziti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “řetěziti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “řetězit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025