zřetězit

Czech

Etymology

From z- +‎ řetězit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzr̝ɛcɛzɪt]

Verb

zřetězit pf (imperfective řetězit)

1. to concatenate

Conjugation

Conjugation of zřetězit

infinitive zřetězit, zřetěziti active adjective zřetězivší verbal noun zřetěžení passive adjective zřetěžený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zřetězím zřetězíme — zřetězme 2nd person zřetězíš zřetězíte zřetěz zřetězte 3rd person zřetězí zřetězí — — The verb zřetězit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zřetězil zřetězili zřetěžen zřetěženi masculine inanimate zřetězily zřetěženy feminine zřetězila zřetěžena neuter zřetězilo zřetězila zřetěženo zřetěžena transgressives present past masculine singular — zřetěziv feminine + neuter singular — zřetězivši plural — zřetězivše

Related terms

• zřetězení
• zřetězený
• zřetězování

Further reading

• “zřetěziti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zřetěziti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zřetězit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025