řečnictví

Czech

Etymology

From řečník +‎ -ctví.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛt͡ʃɲɪt͡stviː]
• Rhymes: -ɪtstviː

Noun

řečnictví n

1. rhetoric (art of using language for persuasion)

   Synonym: rétorika

Declension

Declension of řečnictví (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	řečnictví	řečnictví
genitive	řečnictví	řečnictví
dative	řečnictví	řečnictvím
accusative	řečnictví	řečnictví
vocative	řečnictví	řečnictví
locative	řečnictví	řečnictvích
instrumental	řečnictvím	řečnictvími

Further reading

• “řečnictví”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “řečnictví”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “řečnictví”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)