útor

See also: utor

Czech

Alternative forms

• outor (informal)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ǫtorъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːtor]

Noun

útor m inan

1. croze (a groove at the ends of the staves of a barrel into which the edge of the head is fitted)

Declension

Declension of útor (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	útor	útory
genitive	útoru	útorů
dative	útoru	útorům
accusative	útor	útory
vocative	útore	útory
locative	útoru	útorech
instrumental	útorem	útory

Further reading

• “útor”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “útor”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ǫtorъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈuːtor/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈau̯tor/

Noun

útor m inan

1. croze (a groove at the ends of the staves of a barrel into which the edge of the head is fitted)

Declension

Declension of útor (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	útor	útory	útoři, útorové
genitive	útora, útoru	útorú	útoróv
dative	útoru	útoroma	útoróm
accusative	útor	útory	útory
vocative	útoře	útory	útoři, útorové
locative	útořě, útoru	útorú	útořiech
instrumental	útorem	útoroma	útory

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: útor

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “útor”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Old Slovak

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ǫtorъ.

Noun

útor m inan

1. croze (a groove at the ends of the staves of a barrel into which the edge of the head is fitted)

Further reading

• Majtán, Milan et al., editors (1991–2008), “útor”, in Historický slovník slovenského jazyka [Historical Dictionary of the Slovak Language] (in Slovak), volumes 1–7 (A – Ž), Bratislava: VEDA, →OCLC