zvědět

Czech

Etymology

From z- +‎ vědět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzvjɛɟɛt]
• Hyphenation: zvě‧dět

Verb

zvědět pf (imperfective zvídat)

1. to learn, to find out (to come to know; to get information)

   Synonyms: dozvědět, dovědět

   Chci zvědět pravdu. ― I want to learn the truth.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zvědět, zvěděti	Active adjective	zvěděvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zvím	zvíme	—	zvěďme
2nd person	zvíš	zvíte	zvěď	zvěďte
3rd person	zví	zvědí	—	—

The verb zvědět does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zvěděl	zvěděli	zvěděn	zvěděni
masculine inanimate		zvěděly		zvěděny
feminine	zvěděla		zvěděna
neuter	zvědělo	zvěděla	zvěděno	zvěděna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zvěděv
feminine + neuter singular	—	zvěděvši
plural	—	zvěděvše

Related terms

• zvěd

 

See also

• zjistit
• přijít

Further reading

• “zvěděti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zvěděti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zvědět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)