dozvědět
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]dozvědět pf (imperfective dozvídat or dovídat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | dozvědět, dozvěděti | Active adjective | dozvěděvší |
---|---|---|---|
Verbal noun | — | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | dozvím | dozvíme | — | dozvěďme |
2nd person | dozvíš | dozvíte | dozvěď | dozvěďte |
3rd person | dozví | dozvědí | — | — |
The verb dozvědět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | dozvěděl | dozvěděli | — | — |
masculine inanimate | dozvěděly | — | ||
feminine | dozvěděla | — | ||
neuter | dozvědělo | dozvěděla | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | dozvěděv |
feminine + neuter singular | — | dozvěděvši |
plural | — | dozvěděvše |
See also
[edit]Further reading
[edit]- “dozvěděti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “dozvěděti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “dozvědět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)