Jump to content

zuřit

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *žuriti.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

zuřit impf (perfective rozzuřit)

  1. to rage

Conjugation

[edit]

Derived terms

[edit]

See also

[edit]

Further reading

[edit]
  • zuřiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • zuřiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • zuřit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)