znesvářit

Czech

Etymology

From z- +‎ ne- +‎ svářit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznɛsvaːr̝ɪt]

Verb

znesvářit pf

1. to disunite
2. (reflexive with se) to fall out, to quarrel

Conjugation

Conjugation of znesvářit

infinitive znesvářit, znesvářiti active adjective znesvářivší verbal noun znesváření passive adjective znesvářený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person znesvářím znesváříme — znesvařme 2nd person znesváříš znesváříte znesvař znesvařte 3rd person znesváří znesváří — — The verb znesvářit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate znesvářil znesvářili znesvářen znesvářeni masculine inanimate znesvářily znesvářeny feminine znesvářila znesvářena neuter znesvářilo znesvářila znesvářeno znesvářena transgressives present past masculine singular — znesvářiv feminine + neuter singular — znesvářivši plural — znesvářivše

Derived terms

• znesváření
• znesvářený

Further reading

• “znesvářiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “znesvářiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “znesvářit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025