znesvářit

Czech

Etymology

From z- +‎ ne- +‎ svářit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznɛsvaːr̝ɪt]

Verb

znesvářit pf

1. to disunite
2. (reflexive with se) to fall out, to quarrel

Conjugation

Conjugation

Infinitive	znesvářit, znesvářiti	Active adjective	znesvářivší
Verbal noun	znesváření	Passive adjective	znesvářený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	znesvářím	znesváříme	—	znesvařme
2nd person	znesváříš	znesváříte	znesvař	znesvařte
3rd person	znesváří	znesváří	—	—

The verb znesvářit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	znesvářil	znesvářili	znesvářen	znesvářeni
masculine inanimate		znesvářily		znesvářeny
feminine	znesvářila		znesvářena
neuter	znesvářilo	znesvářila	znesvářeno	znesvářena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	znesvářiv
feminine + neuter singular	—	znesvářivši
plural	—	znesvářivše

Derived terms

• znesváření
• znesvářený

 

Further reading

• “znesvářiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “znesvářiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “znesvářit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)