znesnadnit

Czech

Etymology

From z- +‎ nesnadný +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈznɛsnadɲɪt]

Verb

znesnadnit pf (imperfective znesnadňovat)

1. to make difficult, to impede

Conjugation

Conjugation of znesnadnit

infinitive znesnadnit, znesnadniti active adjective znesnadnivší verbal noun znesnadnění passive adjective znesnadněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person znesnadním znesnadníme — znesnadněme 2nd person znesnadníš znesnadníte znesnadni znesnadněte 3rd person znesnadní znesnadní — — The verb znesnadnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate znesnadnil znesnadnili znesnadněn znesnadněni masculine inanimate znesnadnily znesnadněny feminine znesnadnila znesnadněna neuter znesnadnilo znesnadnila znesnadněno znesnadněna transgressives present past masculine singular — znesnadniv feminine + neuter singular — znesnadnivši plural — znesnadnivše

Related terms

• snadný
• znesnadnění
• znesnadněný
• znesnadňovaný
• znesnadňovat
• znesnadňování
• znesnadňující

Further reading

• “znesnadniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “znesnadniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “znesnadnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025