znervóznit

Czech

Etymology

nervózní

Verb

znervóznit ?

1. to make nervous
2. (informal) to get nervous

   Synonym: znervóznět

Conjugation

Conjugation of znervóznit

infinitive znervóznit, znervózniti active adjective znervóznivší verbal noun znervóznění passive adjective znervózněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person znervózním znervózníme — znervózněme 2nd person znervózníš znervózníte znervózni znervózněte 3rd person znervózní znervózní — — The verb znervóznit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate znervóznil znervóznili znervózněn znervózněni masculine inanimate znervóznily znervózněny feminine znervóznila znervózněna neuter znervóznilo znervóznila znervózněno znervózněna transgressives present past masculine singular — znervózniv feminine + neuter singular — znervóznivši plural — znervóznivše

Further reading

• “znervosniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “znervózniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989