znervóznět
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]znervóznět ?
- to get nervous
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | znervóznět, znervózněti | Active adjective | znervózněvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | znervózním | znervózníme | — | znervóznějme, znervózněme |
| 2nd person | znervózníš | znervózníte | znervózněj, znervózni | znervóznějte, znervózněte |
| 3rd person | znervózní | znervózní, znervóznějí | — | — |
| The verb znervóznět does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | znervózněl | znervózněli | znervózněn | znervózněni |
| masculine inanimate | znervózněly | znervózněny | ||
| feminine | znervózněla | znervózněna | ||
| neuter | znervóznělo | znervózněla | znervózněno | znervózněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | znervózněv |
| feminine + neuter singular | — | znervózněvši |
| plural | — | znervózněvše |
Further reading
[edit]- “znervosněti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “znervózněti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989