zelenat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech zelenati. By surface analysis, zelený +‎ -at.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzɛlɛnat]
• Hyphenation: ze‧le‧nat

Verb

zelenat impf (perfective zezelenat)

1. (reflexive with se or without) to turn green

   Synonym: zelenět

   Měděné nádoby zelenají.

   Copper jars turn green.

   Řval, až se hory zelenaly.

   He was screaming at the top of his lungs.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zelenat, zelenati	Active adjective	zelenající
Verbal noun	zelenání	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zelenám	zelenáme	—	zelenejme
2nd person	zelenáš	zelenáte	zelenej	zelenejte
3rd person	zelená	zelenají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zelenat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zelenal	zelenali	—	—
masculine inanimate		zelenaly		—
feminine	zelenala		—
neuter	zelenalo	zelenala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	zelenaje	—
feminine + neuter singular	zelenajíc	—
plural	zelenajíce	—

Derived terms

• zazelenat
• zezelenat

 

Related terms

• zelenět
• zelenit

 

Further reading

• “zelenati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zelenati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zelenat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)