zapříčinit

Czech

Etymology

From za- +‎ příčina +‎ -it.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzapr̝̊iːt͡ʃɪɲɪt]

Verb

zapříčinit pf

1. to cause

   Synonym: způsobit

Conjugation

Conjugation of zapříčinit

infinitive zapříčinit, zapříčiniti active adjective zapříčinivší verbal noun zapříčinění passive adjective zapříčiněný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person zapříčiním zapříčiníme — zapříčiňme 2nd person zapříčiníš zapříčiníte zapříčiň zapříčiňte 3rd person zapříčiní zapříčiní — — The verb zapříčinit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate zapříčinil zapříčinili zapříčiněn zapříčiněni masculine inanimate zapříčinily zapříčiněny feminine zapříčinila zapříčiněna neuter zapříčinilo zapříčinila zapříčiněno zapříčiněna transgressives present past masculine singular — zapříčiniv feminine + neuter singular — zapříčinivši plural — zapříčinivše

Further reading

• “zapříčiniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zapříčiniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zapříčinit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025