zapřáhnout
Czech
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Old Czech zapřáhnúti, zapřieci. From za- + *-přáhnout.
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]zapřáhnout pf (imperfective zapřahávat)
- to hitch
- Kůň byl zapřažen k vozu. ― The horse has been hitched to a cart.
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | zapřáhnout, zapřáhnouti | Active adjective | zapřáhnuvší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zapřažení | Passive adjective | zapřažený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zapřáhnu | zapřáhneme | — | zapřáhněme |
| 2nd person | zapřáhneš | zapřáhnete | zapřáhni | zapřáhněte |
| 3rd person | zapřáhne | zapřáhnou | — | — |
| The verb zapřáhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zapřáhl, zapřáhnul | zapřáhli, zapřáhnuli | zapřažen | zapřaženi |
| masculine inanimate | zapřáhly, zapřáhnuly | zapřaženy | ||
| feminine | zapřáhla, zapřáhnula | zapřažena | ||
| neuter | zapřáhlo, zapřáhnulo | zapřáhla, zapřáhnula | zapřaženo | zapřažena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zapřáhnuv |
| feminine + neuter singular | — | zapřáhnuvši |
| plural | — | zapřáhnuvše |
Derived terms
[edit]Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “zapřáhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “zapřáhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zapřáhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)